PROROK ELIJÁŠ

O tom, kdo je prorok a znečištění církve falešnými proroctvími.

Část knihy: Opravdová prorocká služba I

Malachiáš 3,23-24.

Velkým a hrozným dnem Hospodinovým je Druhý příchod Ježíše Krista.

Ježíš řekl, že tehdy „budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou,“  (Mt 24,30).

Pro ty, kdo Ho nemilují a neposlouchají Ho, to bude strašlivý den.

Apoštol Jan dostal vidění tohoto dne a popsal, jak „všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách, a volali k horám a skalám: ,Padněte na nás a skryjte nás před tváří Toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!´ Neboť přišel veliký den Jeho hněvu; kdo bude moci obstát?“ (Zj.6, 15-17)

Než tento den přijde, pošle Bůh proroka Elijáše.

Tento Elijáš, který má přijít, není tím Elijášem z 1. a 2. knihy Královské, vracejícím se na zem. Ten text se netýká historické postavy, ani není omezený na pouhého člověka. Popisuje spíše skutečný význam Elijáše. Vysvětlím  to: slovo Elijah pochází ze dvou hebrejských slov: el a Yahh, kde el znamená síla, nebo moc“ a Yahh je svaté a správné jméno jediného pravého Boha., Jahveho. Poskládáme-li je dohromady, vznikne „síla nebo moc Jahveho, jediného pravého Boha“. Takže Malachiáš  vlastně říká, že před příchodem dne Hospodinova pošle Bůh prorockou službu v moci a síle jediného pravého Boha.

..............................................................................................................................................

Před prvním příchodem Ježíše se anděl Gabriel zjevil Zacharjášovi, otci Jana Křtitele, a popsal povolání na životě jeho syna:  „A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; sám půjde před Ním (Ježíšem) v duchu a moci Elijášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“  (Lk 1,16-17)

  Jan byl prorok, poslaný v duchu a moci Elijášově, aby připravil cestu Pánu před Ježíšovým prvním příchodem. Hnací silou jeho poselství a služby bylo obrátit srdce dětí Izraele zpět k Bohu. Tím by jejich vůdci přestali sloužit sami sobě a začali by sloužit lidem a vzpurní by se vrátili k poslušnosti Božího Slova a k Božím cestám.

Janovo poselství lze shrnout do jednoho prohlášení: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské!“ (Mt 3,2)

Pokání znamená změnu mysli a srdce, nejen činů. Skutky dětí Izraele byly často duchovní nebo náboženské, zatímco jejich srdce byla daleko od Boha. Tisíce chodily do synagog, ačkoli si nikdo nebyl vědom skutečného stavu svého srdce. Všichni důvěřovali skutečnosti, že jsou potomky lidu, který měl s Bohem smlouvu. Měli jistotu svého spasení a věřili, že to mají před Bohem v pořádku. Přesto byli oklamáni!

Bůh pozvedl ve Své milosti proroka Jana, aby vyhlašováním Hospodinova slova odhalil skutečný stav jejich srdce. Zde je příklad Janova kázání zástupům, které se přišly nechat pokřtít: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem? Dokažte tedy způsobem, jakým žijete svůj život, že jste se skutečně odvrátili od svých hříchů. Neříkejte: ,Jsme v bezpečí – náš otec jest Abraham!´To nic nedokazuje, Bůh může púroměnit tyto kameny zde na Abrahamovy děti,“ (Lk 3,7-8 NLT, podle angl.přek.)

Je zajímavé si povšimnout, že toto bylo jeho poselství zástupům lidí, kteří cestovali celé hodiny vyprahlou pouští, aby slyšeli jeho kázání a nechali se od něho pokřtít. Nebyli to ti samolibí obyvatelé měst, kteří se mu vysmívali a odmítali podstoupit všechny ty nesnáze spojené s cestou do pouště, jen aby si ho poslechli. Janovi nezáleželo na tom, jestli je oblíbený. Nelichotil těm, kdo přišli na jeho setkání; hořel touhou věrně vyhlašovat to,co mu Bůh řekl.

Byl prorokem v tom nejpravdivějším smyslu. To je však na hony vzdálené tomu, co ve službě zažíváme dnes.