JAK NA TO. Vyučování N.T.Andersena (Úvod)

NEIL T. ANDERSON - VÍTĚZSTVÍ NAD TEMNOTOU

ÚVOD: Půjč mi svou naději

Před několika lety jsem se na svém prvním místě, kde jsem působil jako kazatel , rozhodl vyučovat a vést jednoho mladého muže z našeho sboru. Byl to můj první oficiální pokus o přímé vedení jednoho člověka . S Russem jsme se dohodli, že se budeme scházet vždy v úterý brzy ráno a že s ním budu probírat tematické biblické studium na téma láska. Oba jsme začínali s velkými nadějemi. Russ se těšil, že udělá velký pokrok ve svém křesťanském růstu a já jsem mu toužil pomoci stát se zralým věřícím.

O půl roku později jsme se stále ještě pachtili s týmž úvodním biblickým studiem o lásce.

Nikam to nevedlo. Náš vztah Pavla a Timotea z nějakého důvodu nefungoval. Nezdálo se.že by Russ nějak rostl jako křesťan. Cítil se být poražený a já jsem jeho porážku přičítal sám sobě – ale nevěděl jsem,jak dál. Naše někdejší naděje o Russových velkých krocích ke

zralosti postupem času splaskly jako pomalu ucházející balon. Nakonec jsme se přestali scházet.

Po dvou letech, to už jsem dělal kazatele na jiném místě, mě Russ přišel navštívit.

Vyprávěl mi o tom, co se dělo v jeho životě během našeho krátkého vztahu,kdy jsme se scházeli ve dvou , a jeho vyprávění mi odhalilo tajnou část jeho života, o které jsem neměl ani tušení. Russ byl hluboko ponořen v hříchu a o svém zápase se mnou nechtěl mluvit. Cítil jsem, že není svobodný, ale nedokázal jsem si vysvětlit, proč.

Tenkrát jsem ještě neměl mnoho zkušeností s lidmi v zajetí hříchu a byl jsem odhodlán prodírat se dál. Myslel jsem si, že hlavním problémem je prostě jeho neochota dokončit látku.

Nyní jsem však přesvědčen,že mé pokusy o vedení Russe selhaly z jiného důvodu. Snažil jsem se ho někam dostat, aniž bych byl předtím poznal, odkud jde. Snažil jsem se mu pomoci uvěřit, jakým se může stát, aniž bych ho byl pochopil a přijal takového, jaký byl. Tehdy jsem začal poznávat, že vedení lidí ke křesťanské zralosti a svobodě v Kristu obnáší mnohem víc, než jen hezky uspořádané biblické studium rozvržené do deseti týdnů.

Od té doby je těžištěm mého působení jako kazatele i profesora na semináři výchova učedníků propojená s křesťanským poradenstvím. Sám jsem byl učitelem a poradcem bezpočtu lidí a kromě toho po celé zemi vyučuji výchovu učedníků a pastorační poradenství na seminářích, ve sborech i na konferencích vedoucích církevních pracovníků. Základním bodem této mé práce s lidmi je odhalovat jim zákeřnou existenci satanových neúnavných útoků na křesťanovu mysl, založených na klamu. Satan ví, že když se mu podaří zabránit vám v pochopení toho, kým jste v Kristu, bude moci vám bránit v prožívání zralosti a svobody, která je vaším dědictvím jako Božího dítěte.

Fascinuje mě, jak se výchova učedníků a poradenství překrývají. Křesťanská výchova učedníků se dívá do budoucna, s cílem podnítit duchovní růst a zralost. Křesťanské poradenství se dívá do minulosti a snaží se dát do pořádku problémy a posilnit daného člověka tam,kde je slabý. Obě tyto oblasti služby by však měly začínat v přítomnosti a měly by se velice osobně ptát: Kdo jsi? Jak si vedeš? Jak o sobě smýšlíš? Vaše minulost zformovala váš nynější názorový systém, a pokud se s ní nevypořádáte, bude určovat i vaši budoucnost.

Kromě toho jsem přesvědčen, že výchova učedníků i poradenství musejí začínat tam, kde začíná bible: U poznání Boha a vaší identity v Kristu.

Kdybychom Boha skutečně znali, naše chování by se radikálně a okamžitě změnilo. Právě to se dělo v Písmu. Kdykoli se otevřelo nebe a ukázala se Boží sláva, lidé,kteří byli u toho, se okamžitě a hluboce změnili. Věřím tomu, že největším určujícím faktorem duševního a duchovního zdraví a svobody je pravdivé poznání Boha a správný vztah s ním. Dobrá teologie je nezbytným předpokladem dobré psychologie.

Několik měsíců po jedné konferenci, kterou jsem vedl, mi jeden můj křesťanský přítel vyprávěl o jedné milé křesťance, která se konference zúčastnila. Nevkládala své úzkosti na Krista a byla všechno možné, jen ne závislá na něm. Vzala si domů písemný materiál z konference a začala se zaměřovat na to,kým je v Kristu a vyjadřovat svou důvěru v něho, že naplní její každodenní potřeby. Rázně odvrhla všechny své dosavadní opory /tuto metodu však nedoporučuji/ a rozhodla se důvěřovat Kristu,že její deprese ji zbaví on sám. Podle poznámek z konference začala žít vírou a obnovovat svou mysl. Za pouhý měsíc z ní byl úplně jiný člověk. Poznání Boha je pro zralost a svobodu nezbytné. Další bod, kde se výchova učedníků a poradenství protínají, je v oblasti individuální zodpovědnosti.Lidé,kteří chtějí směřovat ke křesťanské zralosti, mohou mít jistě prospěch z vedení někým dalším.Stejně tak těm, kdo hledají vysvobození ze své minulosti, může pomoci poradenská činnost někoho dalšího. Ale v konečném důsledku je za svou vlastní zralost a svobodu v Kristu zodpovědný každý sám. Nikdo vás nemůže přinutit růst. To je vaše rozhodnutí a každodenní odpovědnost. Nikdo nemůže vyřešit vaše problémy To je proces, který musíte začít a kterým musíte projít. Můžeme však být vděčni, že disciplínami osobní zralosti a svobody nemusí nikdo z nás procházet sám.

Tato kniha je první ze dvou knih, které jsem napsal na základě svých poznatků a zkušeností z výchovy učedníků a poradenství. I když jsou obě tyto oblasti služby pro vaše duchovní zdraví důležité, věřím,že prozíravá služba k růstu a zralosti jako učedníka v Kristu je úkolem prvořadým, K tomu, abyste mohli být skutečně vysvobozeni ze své minulosti,potřebujete nejdříve vědět, kým jste v Kristu. To je základem pro křesťanskou zralost.

Tato kniha se zabývá základními otázkami zralosti v Kristu. Najdete zde,kým jste v Kristu a jak žít z víry. Poznáte, jak chodit podle Ducha a být citlivý na jeho vedení. Život v plnosti Ducha je nezbytně nutný pro to, aby vás nemohli svést duchové falešní, tak jako svedli mého mladého učedníka Russe.

V této knize také poznáte povahu boje o vaši mysl a dozvíte se, proč je pro váš duchovní růst nutné vaši mysl proměňovat. Získáte bližší představu o tom, jak zvládat své emoce a skrze víru a odpuštění dosáhnout vysvobození z citových traumat minulosti.

Ve své druhé knize The Bondake Breaker (Vysvobození z pout) se zaměřuji na naši svobodu v Kristu a na duchovní problémy a zápasy, kterým dnes křesťané musejí čelit. Vytratil se nám rozdíl mezi svobodou a zralostí v křesťanském životě. Okamžitá zralost neexistuje, je to proces. Vysvobození však okamžitě získat lze. V podstatě platí, že pokud nejste vysvobozeni z pout těla,světa a ďábla, nemůžete plně dozrát.

Rád bych vám doporučil,abyste si nejdříve přečetli tuto knihu a zaměřili se na otázky růstu a zralosti a pak abyste si prošli otázky duchovních problémů a svobody v knize The Bondage Breaker.

Vítězství nad temnotou má podobnou strukturu jako novozákonní epištoly. První polovina knihy předkládá základy učení a definuje pojmy, které jsou nutné k pochopení a realizaci praktičtějších kapitol v další části knihy. Možná budete v pokušení první polovinu přeskočit, protože vypadá,jakoby pro každodenní život nebyla tolik důležitá. Avšak k tomu, abyste mohli uskutečňovat praktické kroky růstu v Kristu, je nezbytné, abyste poznali své postavení a vítězství v něm. Tomu, co je třeba dělat, porozumíte teprve tehdy, až budete vědět, čemu je nutno věřit.

Mluvil jsem již s tisíci lidmi, jako je Russ, můj první uchazeč o učednictví . Jsou to křesťané, ale přešlapují na místě. Jsou odhodláni sloužit svým životem Kristu, ale jsou nezralí, poražení a oklamaní. Jejich život je bez ovoce a cítí se beznadějně. Takovíto lidé mi připomínají následující verše:

Půjč mi na chvíli naději, já jsem tu svou někde ztratil.
Všude mě provází ztracenost, beznaděj,
Bolest a zmatek mi vydechnout nedají.
Nevím už, kam bych se obrátil,
V pohledu dopředu naději nevidím,
Co mohu čekat než dny plné bolesti,
Před sebou tuším jen víc a víc neštěstí.

Půjč mi na chvíli naději, já jsem tu svou někde ztratil.
Vezmi mě za ruku, daruj mi objetí,
Vyslechni všechny mé nářky. Uzdravení je v
nedohlednu -----
A cesta k němu tak dlouhá, jsem na ní sám.

Půjč mi na chvíli naději,
Já jsem tu svou někde ztratil.
Stůj při mně, dej mi svou přítomnost,
srdce a lásku.
Věř mojí bolesti, je všude a nic není skutečnější.
Duše má hroutí se pod tíhou smutku.

Půjč mi na chvíli naději,
Přijde čas, kdy se i mé rány zhojí
A sám budu rozdávat lásku a naději
druhým.

Neodrážejí tato slova vaši zkušenost a nevyjadřují vaše prosby jako věřícího? Necítíte se někdy tak sevření světem , hříšnou lidskou přirozeností a ďáblem, že si říkáte,zda vaše křesťanství vůbec za něco stojí? Nemáte někdy strach, že nikdy nesplníte všechno, k čemu vás Bůh povolal? Toužíte jít dál na své cestě ke křesťanské zralosti a prožívat svobodu, kterou zaslibuje Boží slovo?

Na dalších stránkách bych se s vámi rád podělil o svou naději. Vaše zralost je výsledkem času, různých tlaků,zkoušek,trápení, poznání Božího slova, pochopení toho, kým jste v Kristu a přítomnosti Ducha Svatého ve vašem životě. Prvních čtyř součástí již máte pravděpodobně dostatek, o většině křesťanů to tak platí. Dovolte mi k nim přidat ještě poslední tři složky a nešetřit přitom. Dobře je promíchejte a uvidíte,jak porostete !

Poznámka: Upraveno podle básně „ Lend Me Your Hope „ od neznámého autora.