DNEŠNÍ ELIJÁŠOVO POMAZÁNÍ

John Bevere: „Takto praví Pán?“ Ukázka z knihy (2)

O tom, kdo je prorok a znečištění církve falešnými proroctvími

Část knihy: Opravdová prorocká služba I

DNEŠNÍ  ELIJÁŠOVO  POMAZÁNÍ

  Jan Křtitel naplnil proroctví od Elijáše (jsou i jiná, jako např. Izaiáš 40,3-4, Malachiáš 3,1), předcházející Ježíšův první příchod.

Malachiáš však prorokoval, že toto pomazání bude sesláno před velkým a hrozným dnem Hospodinovým –Jeho Druhým příchodem. To znamená, že zde jsou dvě různá naplnění tohoto proroctví. Ježíš řekl o těchto dvou naplněních třem svým učeníkům.

Ježíš vzal Jakuba, Jana a Petra s sebou do hor. Tam byl před nimi proměněn. Jeho tvář zářila jako slunce a Jeho oděv se stal zářivě bílým. Zjevil se Mojžíš a Elijáš a začali s Ježíšem rozmlouvat. Zatímco Ježíš mluvil, zastínil je jasný oblak a Bůh promluvil. Řekl: „Toto je Můj milovaný syn, ve kterém jsem našel zalíbení. Poslouchejte Ho!“ Učedníky zaplavila Boží bázeň a oni padli tváří k zemi. Když znovu vzhlédli, byli s Ježíšem sami.

Bylo jim teď naprosto jasné, že Ježíš je tím dlouho očekávaným Mesiášem. Něco jim však nešlo do hlavy. Slýchali vyučování z knihy Malachiáše, že před Pánem má nejdříve přijít Elijáš. Zeptali se Ježíše a On jim odpověděl:

Ježíš mluvil o dvou různých Elijáších. Nejdříve mluvil o Elijášovi, který přijde (budoucí čas). To se nemohlo týkat Jana, protože v té chvíli byl již popraven (Mt 14,1-2). Potom Ježíš mluvil o Elijášovi, který již přišel (minulý čas), kterého jasně identifikoval jako Jana Křtitele.

Před Ježíšovým návratem Bůh znovu pozvedne prorocké pomazání. Tentokrát však plášť nespočine pouze na jediném člověku, ale společně na skupině proroků (Ef. 4,7-11; Zj 22,8-9).

Tito proroci Elijášové budou vyhlašovat poselství podobné tomu, které měl Jan Křtitel, protože on byl modelem a předchůdcem těchto proroků posledních dnů. Budou v církvi vyhledávat ztracené nebo oklamané ovce a také budou volat zpátky ty, kdo z církve odešli kvůli urážce.

I nyní chodí do sboru mnoho oklamaných lidí, kteří mají pocit, že jsou připraveni na Ježíšův návrat. A stejně jako zástupy v době Jana Křtitele se i oni utěšují svou účastí ve sboru, dáváním desátků, schopností mluvit v jazycích či jinými dary. Jsou si jisti, že Bůh je povinen je přijmout, protože se jednou modlili modlitbu přijetí, ačkoliv se stále ještě nepoddali panství Ježíše Krista. Jsou poslušni jen tehdy, když je to pohodlné nebo když to nekříží jejich vlastní plány a záměry. Když poslušnost Mistru naruší jejich pohodlí, klidně ignorují Jeho vedení a odvolávají se na „Boží milost“. Mohou věřit, že jsou ospravedlněni, ale je to pravda? Mohli by být tou vlažnou církví, kterou Ježíš konfrontoval ve Zjevení, církví, která nachází jistotu ve falešné milosti (Zj 3,14-22)? Tento stav je v nich bohužel dále podporován falešnými proroky a učiteli, kteří jim říkají, že to mají před Bohem v pořádku.

Vlažná kázání zplodila za několik posledních desetiletí zástupy obrácených. Existují však ,mnozí, kteří opravdu milují a bojí se Boha i přesto, že jsou tak trochu unavení. Zdá se, že jsou v menšině a nemohou pochopit, kde je to pravé Hospodinovo slovo, které protne srdce církve a znovu ji sjednotí. Poselství těchto Elijášů posilní ty, kteří vytrvali v poslušnosti uprostřed trápené církve. Jejich slova znovu přinesou jasnost do toho, jaké má Bůh se Svou církví posledních dnů záměry.