Bol som snád druhým rokom vojakom. Presne si už nepamätám. Bolo to ozaj dávno. V ten den sa diali strašné veci. Nie, nebol som chalan, ktorý má úzkost v duši z hocicoho malého. Bol som na svoj vek priostrým, aj privelmi skúseným mladým mužom. Nestalo sa málo krát, že môj život visel na tenuckej nitke. Ale toto bolo nieco iné. To co sa odohrávalo dnes, akoby mi motorovou pílou rezalo priamo dušu. Tak velký strach som cítil prvý raz v živote.
Izajáš 40:9-11 Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se!
Něco přes hodinu jsem byla v kuchyni. Aspoň jsem dala vařit kližku na polévku.
Ptala jsem se Pána, proč musím pořád tak přemýšlet. Vždyť já tím myšlením nahrazuji Ducha Svatého.... Je to tak úporné, že už snad jde o prokletí ... ?
Ve jménu Ježíše jsem ohledně toho zlámala duchovní pouta mezi 1. a 2., 2. a 3., 3. a 4. generací.-